Plénum Národní rady (NR) SR ve čtvrtek schválilo novelu zákona o sociálním pojištění z dílny ministra práce, sociálních věcí a rodiny Milana Krajniaka (Jsme rodina). Vyplývá z ní, že roční zúčtování v sociálním pojištění se zruší. Novinkou je i zavedení elektronického posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Tu si Slovensko nanečisto vyzkoušelo už během pandemie. Návrh zákona podpořilo 87 ze 126 přítomných poslanců.
Novela zavede i opětovné běh ochranné lhůty pro ženy, které otěhotněly do 180 dnů od zániku nemocenského pojištění. Ženám, které například přijdou o práci, začne běžet osmiměsíční ochranná lhůta od začátku 40. týdne před očekávaným dnem porodu.
Nově bude nedodržení karantény rovněž porušením léčebného režimu. Novela také upřesňuje, že chce-li izolovaný člověk pracovat z místa výkonu karantény, nebude uznán za dočasně pracovní neschopného a nevznikne mu nárok na nemocenské.
Novelou chce resort předejít i spekulativním pracovním poměrům s cílem získat nemocenské pojištění (během 270 dní) jako splnění podmínky nároku na mateřské. Rozhodovat bude to, zda takový zaměstnanec má vyměřovací základ, a tedy zda platí pojistné.
Legislativa zavede i možnost odesílání krátkodobých dávek sociálního pojištění na jakýkoli pojištěncům určený bankovní účet. Zruší se také možnost úhrady pojistného na sociální pojištění v hotovosti.
Kategorie pojištěnců státu povinně důchodově pojištěných se rozšíří o novou kategorii, a to o osoby s trvalým pobytem na území ČR vykonávající pracovní činnost pro církevní, řeholní nebo charitativní společenství bez práva na příjem. Zatím to však bude mít jen přechodný charakter během roku 2023, jak vyplývá z pozměňovacího návrh poslance Petra Cmoreje (SaS).
Tato novela měla být zároveň i první částí důchodové reformy. Ošetří například to, aby se pro účely nároku na důchod nezapočítávala období důchodového pojištění, kdy zaměstnanec neměl vyměřovací základ, a tedy neodváděl pojistné. Novela by měla vyřešit i problematiku československých důchodů.
Z původního návrhu však vypadlo několik návrhů, například rodičovský důchod, tedy aby pracující děti mohly přispívat svým rodičům pěti procenty ze svého vyměřovacího základu. Nepíše se v ní ani o individuálním důchodovém stropě.
