Amy, perský andílek
22.12.2018Komentáře (2):napsat • Téma : Fotografie
2.září 2018 jsem našla venku běhat naprosto nešťastné stvoření. Kočička, asi jednoletá byla vyhladovělá a v srsti i kůžu měla jednu blechu vedle druhé. Povahu se ale zdála mít velice milou a přívětivou, i když při každém doteku měla viditelný strach. Dnes je tu tři a půl měsíce, co má Amy nový domov. Můj domov.



Rozdíl Amy první den a po třech a půl měsíce. Na první pohled je zřejmé jak moc byla Amy utrápená, smutná a nemocná. Snad je dostatečně vidět, jakou proměnou prošla. Amy se ze začátku bála pohlazení. Bála se i projevit. Týdny zalézala pod gauč a vylézala pouze k misce s jídlem a na záchod. Učila se mazlit. Učí se, že může jít kam chce. Že se může přijít mazlit a že je tu doma. A co je pro mě momentálně nedůležitější je to, že si konečně začíná hrát. Přestává se bát.





Vždy jsem byla proti lhostejnosti lidí vůči zvířatům. Názory typu, že zvířata necítí a podobně jsou mi odporné. Vím, že člověk nezachrání všechna zvířata na světě. To prostě není možné. Ale sem tam se něčeho chopit neznamená peníze a starosti. V podstatě se obklopíte láskou, kterou vám zachráněné zvíře dá. Protože zvířata jsou upřímná. A dokáží být vděčná.


Fotografie ® Mac Ruens, Perlaque de Rua ....



Jééééé štěňátka!
08.09.2013Komentáře (1):napsat • Téma : Fotografie
Praštěný nadpis? Ale vůbec ne! Jak jinak říct těmto rozkošným černým chlupatým koulím, které se hned hrnuly se svými roztoucími tesáky na moje tkaničky?! Ano, jéééé štěňátka!

Nádherní, ufňukaní a nemotnorní malí pejsci, kteří jednoho krásného dne budou sloužit jako ti nejlepší pomocníci. Tohle je totiž budoucí generace slepeckých pejsků... :)

....